pátek 22. července 2016

Třipo střehy VI

O sprchování,
nakupování knih
a mých nových žabkách.

Dneska se mi podařilo posunout kohoutek ve sprše zase o trochu víc směrem ke studené vodě. Asi o deset stupňů. Deset úhlových stupňů, ne deset stupňů Celsia. Nevím, kolik to bylo stupňů Celsia. Jistě v tom byla troška osobní statečnosti, takže se vůbec nedivím, že Barbora Šťastná zařadila podobnou zkušenost mezi svých 20 bobříků odvahy.

Obvykle si dělám radost novou košilí, dobrým jídlem nebo něčím podobným. Dnes jsem však namísto toho šel do knihkupectví. Kischův Pasák mě znovu přivedl ke čtení, tak jsem si chtěl koupit nějakou knížku. Jednu až dvě. Při podrobné prohlídce polic mě překvapilo, kdo všechno v dnešní době sepsal své paměti. Kdejaká pseudocelebrita má dnes knihu. Kdo to čte? Já jsem si nakonec odnesl Jirotkova Saturnina a hlavně Smuténku od Jana Skácela. Tu už jsem měl dlouho v kategorii "must have".

 Ilustrační foto (condesign v licenci CC).

Až teď, po dlouhých letech ve světě společenského tance, kde se velikost obuvi volí velmi pečlivě, jsem zjistil, že mám jednu nohu větší než druhou. Myslím tím přes nárt. Dlouho jsem nechápal, proč mi do mých nových žabek pravá noha vklouzne jak Popelčina nožka do střevíčku, zatímco u levé nohy si musím pomoci rukou. Proč jsem si toho nevšiml dřív?

Žádné komentáře:

Okomentovat