sobota 10. ledna 2015

10 základních věcí, které musí začínající tanečník vědět (8/10)

Blíží se okamžik, kdy některé páry našeho tanečního klubu vyrazí na svou první soutěž. Je proto čas na další z deseti dílků mojí skládanky pro začínající tanečníky. Z minulého dílu víte, že jsou soutěžní páry rozděleny do tříd podle své výkonnosti, a víte také, co budete muset udělat proto, abyste v třídním systému postupovali vpřed. Tentokrát se s vámi podělím o praktické rady ohledně průběhu soutěží. Co vás nemine během soutěžního dne.

8. Co vás čeká na soutěži?

Spousta věcí. Předtím než se na soutěž vydáme však bude nutné se nějak přihlásit. V současné době probíhá přihlašování na soutěže jen a pouze přes portál ČSTS. Po zaplacení všech potřebných poplatků (spousta klubů posílá za své členy peníze na svazový účet hromadně, kontaktujte vedoucího svého klubu) dostanete možnost vytvořit si na stránkách csts.cz vlastní účet. Pak už vám nic nebrání v přihlášování, které je samo o sobě poměrně jednoduché. Stačí si na tomto odkaze zobrazit aktuální seznam soutěží, jednu z nich vybrat a postupně se proklikat dialogem. Přihlašování provadí vždy jeden z páru za oba dva.

Ilustrační foto (Zdroj: wikipedia.org)

Důležité je, že se na souteže aktuálního víkendu můžete přihlásit vždy nejpozději ve čtvrtek, potom se přihlašování uzavře a vy už nedostanete žádnou přiležitost nastoupit. Co se odhlašování týče, pokud vím, není nijak časově omezeno a někteří na to hřeší. Sami brzy poznáte, že jestliže je ve čtvrtek večer na soutěž přihlášeno např. 15 párů, zdaleka to neznamená, že se jich zúčastní opravdu 15. Každopádně, pokud z jakéhokoli důvodu opravdu nemůžete přijet, vždy se musíte regulérně odhlásit. V opačném případě porušujete soutěžní řád a můžete být sankcionováni. Zbytečně.

Jste tedy přihlášení, dorůžova vyspinkaní a chystáte se odjet na soutěž. Co teď? Začneme balením zavazadla. Co všechno si musím vzít s sebou? Pojďme si udělat takový malý seznam:
  • Obuv + příslušenství. Tančím-li obě skupiny tanců, je samozřejmě třeba vzít taneční boty na standard i na latinu. Kluci si boty vyleští a vezmou si do nich černé ponožky. Černé ponožky bez díry! Holky si je také očistí. Na zamatlaný satén nejlépe funguje perchlorethylen, pokud vím, je stále k dostání v domácích potřebách. Nezapomeňte také na chrániče podpatků, často je vyžadují. Do páru je dobré vzít kartáč na čištění podrážek a pokud seženete ricinový olej, tak i ten. Boty, které jsou očištěné a namazané riciňákem, velmi dobře drží na parketě. V nouzi pomáhá i troška vody, účinek je však krátkodobý a boty se tím navíc docela ničí. Před vlastní soutěží zpravidla bývá na očištění obuvi dostatek času, přesto rozhodně neuděláte chybu, přijedete-li na soutěž už s botami připravenými.

Kartáč na boty koupíte ve všech kamenných i internetových tanečních obchodech, např. zde.

  • Šaty + příslušenství. O problematice tanečních kostýmů jsem se dosud zmiňoval pouze neúplně a hrozně dávno. V jednom z příštích dílů se k tomu proto ještě vrátím. Je důležité vzít s sebou veškeré součásti kostýmu. Kluci nesmí zapomenout hlavně na motýlka, případně, mají-li frakovou košili, tak na límec a knoflíčky. Holky, vy myslete především na šperky, ty se zapomínají velmi rády.
  • Výbava pro tvorbu účesu. Vřele doporučuji se česat už doma před odjezdem. V místě soutěže na to totiž nikdy nebudete mít takový klid a mnohdy ani dostatek času nebo místa. Avšak ať už se češete doma nebo až na soutěži, udělátka pro tvorbu účesu si vemte každopádně vždy s sebou. Nikdy nevíte, co se může přihodit, o co cestou hlavou zavadíte. Je dobré být připraven. A co vlastně znamená výbava pro tvorbu účesu? Vezmu-li to stručně, tak gel, lak, hřeben a pro holky navíc gumička, spousta pinetek a někdy se může hodit i fén. Postupy úpravy vlasů však proberu někdy příště společně s tanečními kostýmy. Zmíním tam samozřejmě i potřebnou výstroj a výzbroj.
  • Věci na malování. Platí to samé, co pro věci na česání. I když se, holky, malujete doma, tak si samozřejmě vezměte vše s sebou. Kluci, vás se to týká také. Budete potřebovat tekutý make-up, pudr a většinou i nějaké hnědidlo. Vše nejlépe ve stejném odstínu. A vše si berete s sebou, ať už se připravujete kdekoli. Techniky líčení bych také rád zmínil v článku o oblečení, snad mi v tom nějaká kamarádka pomůže.

Líčení na taneční vystoupení bývá velmi výrazné. Musí být totiž patrné i z relativně velké vzdálenosti. Na fotce Elena Salikhova (Zdroj: wikipedia.org).

  • Kontaktní čočky + příslušenství. Platí pro obrýlené jedince. Můžete samozřejmě tancovat i v brýlích, upřímně vám to však nedoporučuji už jenom kvůli bezpečnosti.
  • Registrační kartička. Po zaplacení všech nutných poplatků těm vydřiduchům v ČSTS, obdržíte kartičku, kterou se legitimujete na soutěžích. Kartička se dá zapomenout, není to žádná tragédie, tancovat vás nechají. Měli byste ji však mít s sebou.
  • Něco k jídlu. Ne, chleba s řízkem opravdu nedoporučuji. S plným žaludkem se špatně tancuje. Navíc, dost možná budete velmi nervózní. Možná se vám z toho bude chtít i zvracet. Dovedete si představit, že byste přitom tlačili něco tak hutného? Na druhou stranu, nejíst taky nedoporučuji. Energie by vám zaručeně chyběla. Vezměte si proto lehké potraviny se spoustou rychlých cukrů a snažte se do sebe aspoň něco dostat, jakkoli nemáte chuť. Já jsem si vždycky kupoval nějaké müsli tyčinky, čokoládové tyčinky nebo ovoce. 
  • Něco k pití. Určitě si vezměte čistou neperlivou vodu. Když už pro nic, tak si s ní můžete v případě nouze namočit boty. Špatné nejsou iontové nápoje, případně různé sachariďáky, mám pro vás však jeden levnější tip. CocaCola. Zkuste na chvíli zapomenout na to, že cola obsahuje kyselinu fosforečnou, která vám rozkládá kosti. Jednou za týden vám půllitr nemůže uškodit. CocaCola má jednu zásadní výhodu. V kterém jiném nápoji naleznete 27 kostek cukru na litr?
  • Další fidlátka. Čtyři sichrhajcky. Na moravských soutěžích jsem se s tím nesetkal, ale v Čechách mnohde mají ten blbý zvyk, že je ke startovnímu číslu nedávají, nebo pouze za poplatek. Zavírací špendlíky navíc oceníte i při akutních nehodách. Šaty rozervané od shora až dolů s nimi sice nespravíte, leccos se však zachránit dá. Ručník, hodí se i vějíř. Budete se totiž potit jako svině :D. Papírové kapesníky. To by měla být samozřejmost.
Doufám, že jsem na nic nezapomněl. Pokud někoho napadne ještě nějaká jiná nepostradatelná věc, klidně se podělte v komentářích. Pomůžete tím všem. 

Dříve dostávali tanečníci průkaz ČSTS a kartičku soutěžní licence. Dnes už, myslím, posílají jenom tu kartičku (Foto: autor).

Máte tedy sbaleno, v nejlepším případě jste už i učesaní a nalíčení a chystáte se vyrazit. Jakou časovou rezervu si dát? V propozicích každé soutěže je uveden časový harmonogram prezence jednotlivých kategorií. Dost často to bývá interval, který je ohraničený určitým časem na obou stranách (např. D-STT 10:00 - 12:00). Nikdy jsem nepochopil a asi už nikdy nepochopím, proč se to tak píše. Vás bude zajímat pouze ten druhý čas (v tomto případě tedy 12:00), je to nejzazší okamžik, kdy se můžete prezentovat a zároveň je to čas, od kterého se už může začít tancovat. Soutěž nemůže být zahájena dříve než ve 12:00. A kdy je tedy vhodné vyrazit? Doporučuji cestovat tak, abyste na místo konání dorazili minimálně s hodinovým předstihem před koncem prezence. První kolo bude pravděpodobně zahájeno ještě o něco později, ale i tak, hodina by vám měla s rezervou stačit na vyřízení všeho potřebného.

Po vstupu do budovy, kde se soutěž koná (zpravidla jde o nějakou sportovní halu nebo kulturní dům), narazíte na stolek, za kterým bude sedět člověk vybírající od tanečníků startovné a od diváků vstupné. Zaplatíte a dostanete potvrzení, které neztratíte, protože se jím budete prokazovat při prezenci. Prezence bývá jiný stolek, tentokrát i s počítačem. Cesta k němu by měla být nějak vyznačena, dost často bývá umístěn na pódiu. Úplně stačí, když na prezenci půjde jen jeden z páru. Je dobrým zvykem, že to bývá partner. Přeci jen, holky toho mají před soutěží víc na práci. Vezměte s sebou registrační kartičku partnera i partnerky a už zmiňované potvrzení o zaplacení startovného. Na oplátku dostanete startovní číslo, které vám později partnerka píchne na záda.

Vrcholné taneční soutěže se často pořádají ve velkých sportovních halách, jako je např. ČEZ aréna v Ostravě. Sportovní haly mají výhodu většího prostoru, v malých kulturácích je však zase lepší kontakt s publikem. Všechno má své pro a proti. (Zdroj: wikipedia.org)

Věc, kterou spousta tanečníků zanedbává, je rozcvičení. Marek Dvorník, mistr vesmíru v latině, se kterým jsem nějaký čas trénoval, vždycky říkal, že tanečník by se měl před soutěží rozcvičit do zpocena. Je to stejné jako na tréninku (zmiňoval jsem to zde), pokud před tancem své tělo nepřipravíte na vrcholný výkon, vrcholný výkon nepodá. Tanec vám nepůjde. Proto rozcvičení nepodceňujte a věnujte mu dostatek času. Během převlékání a posledních úprav svojí image sice opět trochu zchládnete, avšak opětovný návrat do provozního režimu vám bude trvat vcelku krátkou dobu. Jste-li rozcvičení, převlečení, máte dokonalý účes a dokonalé líčení, sbalíte si fidlátka a přesunete se z šatny k parketu, kde rozbijete svůj generální štáb. S sebou k parketu je dobré si vzít pití, něco malého na zub (např. bonbóny z hroznového cukru jsou vděčné), ručník, papírové kapesníky, vějíř (máte-li) a kartáč na boty. Případně cokoli dalšího, co považujete za nepostradatelné.

Na většině soutěží dostávají tanečníci před zahájením prvního kola možnost roztančení. Určitě to není špatná myšlenka, má však svá úskalí. Roztančení probíhá tak, že pořadatel dle své libovůle pustí jednu nebo více písní a nechá parket napospas tanečníkům. Všem tanečníkům. A to je ten problém. Obvykle se tam totiž nahrne neuvěřitelná hromada lidí, takže o podání nějakého výjimečného výkonu nemůže být řeč. Všichni vám budou zavazet. Do roztančení je proto lepší jít pouze s tím, že si ošaháte parket, jak klouže, zopakujete si sestavy a vyzkoušíte, jak vám sedí do prostoru. Víc od toho nečekejte a hlavně se nenechte vydeptat tím, že vám to na roztančení nepůjde. O nic tam nejde, nikdo se na vás nedívá, nikdo vás ještě nehodnotí. Nenechte se vydeptat ani ostatními páry. Pokud jedete na svoji první soutěž, pravděpodobně vám budou všichni přítomní tanečníci připadat jako největší mistři. Za prvé to tak vůbec není a za druhé, co je vám po nich? Soustřeďte se sami na sebe, na svůj výkon. Ne na to, že je tady nějakej Franta Vomáčka, kterej vás určitě porazí.

Ilustrační foto (Zdroj: wikipedia.org)

Na nějakém dobře přístupném míste v sále nebo předsálí bude po ukončení prezence vyvěšeno rozlosování prvního kola do skupin. Bývá tam obvykle hrozen lidí, zejména když sčitatel donese výsledky a seznam postupujících do dalšího kola. Až se tam procpete, uvidíte tabulku, ve které se najdete a zapamatujete si svoje skupiny na jednotlivé tance. Moderátor taneční soutěže někdy skupiny vyhlašuje, avšak nedá se na to spoléhat.

V tuto chvíli se už všechno schyluje k zahájení prvního kola. Jste oblečení, učesaní, nalíčení, máte perfektně připravené boty a jste rozcvičení a roztančení. V posledních minutách před zahájením se doporučuji průběžně rozcvičovat, abyste moc nezchládli, a koncentrovat se na nadcházející výkon. Mějte přehled o tom, kde se nachází váš partner. Soutěž může začít než se nadějete a v ten moment nebude nejpříhodnější chvíle pro hledání své drahé polovičky. I když se vám to podaří, vaše koncentrace bude v háji. Buďte proto nejlépe spolu.

Ilustrační foto (Zdroj: wikipedia.org)

První kolo začíná. Kluci berou partnerky za ruku a jdou si vybrat místo na parketě, kde zahájí svůj tanec. Jaké místo si vybrat? Jsou dvě filozofie. Buď se budete snažit být na parketě co nejrychleji a zabrat vaše ideální místo, přičemž se ale vystavíte riziku, že se ostatní páry natlačí kolem vás a vy pak budete mít málo prostoru. Nebo si počkáte, kam se vydá většina ostatních, a postavíte se tam, kde bude nejvolněji. V tomto případě však riskujete, že vám všechna optimální místa seberou. Je to na vás, který přístup si vyberete. Při chůzi i při čekání na hudbu stůjte rovně, jako byste už tancovali, snažte se tvářit sebevědomě a uvolněně. O nic přece nejde. Je to jen jeden tanec ze čtyř a jedna soutěž ze stovek soutěží, kterých se časem zúčastníte. Není proč být nervózní. Já však přesto vím, že nervózní budete. Je to normální. Snažte se tomu však příliš nepodléhat. Pomáhá hluboké dýchání a koncentrace na sebe sama a na partnera. Kluci, pokud je čekání na hudbu delší, klidně vemte svoji partnerku za ruce, podívejte se jí do očí a usmějte se. Uvidíte, uklidníte tím sebe i partnerku.

Během tance se už nevyplatí přemýšlet nad tím, co všechno mi trenér na poslední individuálce řekl. Pokud jste to nenatrénovali doteď, už to nedoženete. Ve standardu se snažte koncentrovat na to, že stojíte rovně, avšak zároveň dostatečně snižujete. V latině stůjte rovně a intenzivněji vnímejte partnera, komunikace zde není tak snadná jako ve standardu. Na víc se soustředit stejně nestihnete. Důležité je vypadat přirozeně a hezky. Toho si porotci všimnou nejdřív. Pokud uděláte nějakou hrubou technickou chybu, je možné, že si toho nikdo nevšimne. Párů na parketě bude hodně a porotci jsou také jenom lidé. Pokud budete stát křivě nebo se tvářit jako v posledním tažení, zaregistruje to zaručeně každý.

Problémem jsou kolize s ostatními páry. Nastávají velmi často a nejde se na ně dokonale připravit. Obecné pravidlo zní: Nesmíte do nikoho vrážet. Když však někdo vrazí do vás, je to jeho chyba a vy nemáte nejmenší důvod se kvůli němu nějak krčit. I kdyby se o vás měl přerazit, buďte pevní a (ve standardu) nepouštějte držení. Především neztrácejte klid a sebedůvěru. Když do mě někdo vrazí a vykolejí mě, prostě si v klidu počkám a až je cesta volná, pokračuji v choreografii. Pokud nepropadnete panice a nebudete se tvářit jako vyplašený zajíc, vyjdete z každé kolize jako psychologický vítěz. Umění práce s prostorem na parketě se říká floorcraft, dá se získat pouze zkušenostmi. Nemějte proto sami sobě za zlé, pokud se vám na prvních soutěžích nebude dařit tak, jak jste si představovali. Chce to čas.

Dobří tanečníci se poznají podle zvládnutého floorcraftu. Ti už netancují vždy za každou cenu podle své choreografie, ale dokážou ji přizpůsobit aktuální situaci na parketě. Na obrázku si všimněte, že všichni tanečníci mají dostatek prostoru. Kolizí zavání pouze situace v pravém horním rohu. (Zdroj: wikipedia.org).

Bojím se, že jsem na něco důležitého zapomněl. Přeci jen, během své kariéry jsem se zúčastnil asi 130 soutěží, spousta věcí mi přijde už jako samozřejmost. Opět proto vyzývám všechny zkušené tanečníky, kteří snad zavítají na můj blog, aby mě kdyžtak doplnili. Budu vám vděčný nejen já, ale i spousta začínajících partnerů a partnerek, kteří možná nemají nikoho, kdy by jim poradil. Děkuji předem i za ně. Všem tancujícím čtenářům bych chtěl do soutěží popřát mnoho štěstí a úspěchu, především však hodně radosti z tance. Bude-li radost, bude časem určitě i úspěch.

1 komentář:

  1. Skvělý článek! Pomohl mi hodně věcí pochopit a dozvěděl jsem se vše potřebné. Teď už jen na tu soutěž vyrazit. :)

    OdpovědětVymazat