pátek 31. ledna 2014

Naježila se mi Lumia 520

Vánoce jsou už dávno pryč, přesto se k nim ještě vrátím, abych se podělil o své zkušenosti s jedním z dárků, které jsem našel pod stromečkem. Záměrně jsem to neudělal dřív, nechtěl jsem se totiž nechat ovlivnit počátečním nadšením z nové hračky. Po měsíci intenzivního používání snad už první vášně opadly a mohu tak poskytnout aspoň částečně objektivní recenzi.

úterý 28. ledna 2014

Jsme krásní

Jojo. A vám nezbývá nic než závidět, protože to, co se poštěstilo nám, se hned tak někomu nepodaří. O čem je řeč? V sobotu, 18. 1. 2014, se ve zlínském Kongresovém centru za účasti první dámy České republiky a společenských špiček Zlínského kraje konal 2. reprezentační ples Filharmonie Bohuslava Martinů. Byli jsme u toho a nejen to. Náš taneční klub byl požádán, aby slavnostní polonézou za doprovodu symfonického orchestru ples zahájil.

čtvrtek 23. ledna 2014

Jak úspěšně projít pracovním pohovorem

Před nedávnem se mě jeden člověk zeptal, jak jsem v regionu s 10% nezaměstnaností dokázal s minimální praxí docílit téměř tříčtvrtinové úspěšnosti u pracovních pohovorů, takže jsem si nakonec mohl práci vybírat. Shledávám toto téma natolik obecným, že si zaslouží místo na mém blogu.

pondělí 20. ledna 2014

Neprokrastinuji, mám sako

Tématem dnešního příspěvku bude prokrastinace, oblíbené to slovo hipsterů všech generací. Nebudu se však babrat v zaručených návodech na ukončení této bohu(ne)libé činnosti, leč vydám se do kalných vod lingvistických, abych prozkoumal možné české varianty tohoto přejatého slova. Dovolím si totiž polemizovat s článkem Michala Kašpárka, ve kterém tvrdí, že prokrastinace nemá v českém jazyce ekvivalent.

neděle 19. ledna 2014

Když potřebuji pomoc, klidně dám stovku

To jsem si zase jednou jen tak brouzdal po netu a nic zlého netuše jsem přitom narazil na web, který mě fakt zvedl ze židle. Dám stovku - tržiště drobných služeb. Jedná se o necelý rok starý a velice zajímavý inzertní projektík, který se svou formou naprosto vymyká klasickému "Prodám automobil Škoda 105. Značka: Ještě to jede." Dám stovku se mi líbí, asi tedy nechápete, co mě tak vytočilo. Důvod je jednoduchý. Proč to tu nebylo, když jsem studoval?

pondělí 13. ledna 2014

O inflaci olympijských medailí

Blíží se nám 22. zimní olympijské hry v Soči a jelikož jsem pravidelným a horlivým divákem těchto akcí, od Atlanty 1996 mi žádná olympiáda neunikla, musím se vám svěřit s něčím, co mě trápí se*e už dlouho. Zatímco někteří sportovci řadu dní v potu tváře dřou, aby na konci tohoto snažení možná dostali jednu medaili, jiní sbírají placky po kyblech. Ne, není to fér. Naprosto respektuji, že kdokoliv má právo pořádat soutěže v čemkoli. Poslední dobou se vyrojila celá řada více či méně obskurních sportů a některé z nich jsou určitě velice zajímavé, což je samo o sobě dostatečným důvodem pro jejich existenci. Příslušnost soutěže k olympijským hrám by však měla být podmíněna něčím víc než jen zábavností a (*spoiler alert) taky něčím víc než jen tradicí.

sobota 11. ledna 2014

O úskalích pařby Rome: Total War za Řecko

*Předem upozorňuju, že obsahem tohoto článku nejsou žádné hlubokomyslné filozofické úvahy, leč pouze strohý a syrový popis virtuální reality. Kdo nepaří, nemusí číst dál:). Bude to totiž možná trochu delší než obvykle.

Už několikrát jsem na tomto místě zmiňoval, že jsem v minulosti často a rád popouštěl uzdu svým latentně agresivním sklonům nad počítačovými hrami. Začalo to na osmibitech, pokračovalo přes Win98 a kulminovalo někdy v éře WinXP. Poté se můj vývoj zastavil, nadále jsem už neměl čas ani potřebu objevovat nové hry. Svou roli v tom hrály jistě i zvyšující se hardwarové nároky nových kousků, na které můj stroj nestačil. Pařil jsem samozřejmě stále a i teď si sem tam něco jen tak pro radost nainstaluju, ale vždy už volím pouze ze starých, známých her. Rozhodně je z čeho vybírat, nejoblíbenější z nich je však asi klasická tahovka, Rome: Total War. Myslím tím samozřejmě jedničku, snad nemusím představovat.

neděle 5. ledna 2014

Půlnoční Svatý Hostýn

Jeden z posledních večerů před koncem dovolené a opětovným nástupem do pracovního procesu jsme se s pár přáteli dohodli, že si půjdeme opět šťouchnout kulečník. Z tréninku jsem teda zmizel trošku dřív, stavil se pro K.O. a K.M. a po osmé hodině jsme už okupovali jeden ze stolů na Trumf centru v Přerově. Bohužel, co čert nechtěl, než jsem do sebe stačil natlačit pizzu a ukojit tak svoji neuvěřitelnou žravku, nějaká partička obsadila kulečník i shuffleboard, takže jsme měli smůlu. Co teď? Čekání na uvolnění stolu se zdálo nesmyslné, poměrem 4 : 1 jsme proto odhlasovali menší road trip.

čtvrtek 2. ledna 2014

Po delší době na tanečním parketě

Co vám budu vykládat? Prakticky celé svátky jsem jenom seděl u kompu nebo televize, cpal se cukrovím a s blahobytným výrazem na tváři kynul. Ne, že by to bylo vidět na mojí váze, od předků jsem zdědil štíhlost až vychrtlost. Nicméně svaly ochabují a tuším, že s fyzičkou to taky nebude úplně nejlepší. Za takových okolností bývá návrat k fyzickým aktivitám zpravidla krušný, k našemu dnešnímu tréninku, prvnímu po 14 dnech, jsem proto vzhlížel s jistými obavami. Ukázaly se jako opodstatněné.

středa 1. ledna 2014

PF 2014

Všem čtenářům tohoto blogu bych chtěl tímto do nového roku 2014 popřát všechno nejlepší, hodně štěstí, lásky, spokojenosti, úspěchů a hlavně zdraví. Starý rok zmizel v propadlišti dějin. Využiju tedy této příležitosti a pokusím se několika větami zhodnotit, co přinesl.